Podpora v nezaměstnanosti

Podpora v nezaměstnanosti
[Hodnocení článku]

skeeze / Pixabay

Podpora v nezaměstnanosti je poskytována všem, kdo přišli o zaměstnání a splňují podmínky na získání této dávky. Podpora v nezaměstnanosti tak slouží jako sociální dávka, která umožňuje lidem, kteří přišli o práci, mít alespoň nějaké prostředky v době kdy si hledají novou práci. Nárok na podporu v nezaměstnanosti ale nemá automaticky každý, kdo přijde o práci. Jaké jsou podmínky pro získání této dávky a co musíte splňovat, aby vám byla podpora v nezaměstnanosti přiznána, o tom se dozvíte v následujícím textu.

Podmínky získání podpora v nezaměstnanosti

Jednou z hlavních podmínek pro získání podpory pro nezaměstnané je to, že žadatel musí mít „odpracováno“ alespoň 12 měsíců v posledních 3 letech před podáním žádosti o tuto dávku. Není ale práce jako práce. Aby byl přiznán nárok na podporuv nezaměstnanosti, musí se jednat o takový typ práce, při kterém jsou odváděny odvody na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Nepatří sem tedy různé dohody o provedení práce.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti ale mohou mít i ti, kdo nemají odpracovanou požadovanou dobu. V takovém případě ale musí splňovat podmínku náhradní doby. To se týká například žen na mateřské a rodičovské dovolené. Ty mají nárok na podporu v nezaměstnanosti, i když poslední 3 roky strávili doma péčí o dítě. Naopak nárok na podporu nemají studenti, kteří nikdy nepracovali. Těm se doba studia nebo přípravy na budoucí zaměstnání nezapočítává při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Jak dlouho se vyplácí podpora v nezaměstnanosti?

Doba, po jakou je podpora v nezaměstnanosti vyplácena, není pro všechny žadatele stejná. Doba se liší podle věku žadatele. Lidé, kteří jsou starší, a mají tedy horší šanci na uplatnění na trhu práce, mají nárok na delší podporu v nezaměstnanosti:

  • do 50 let věku – 5 měsíců
  • nad 50 let do 55 let věku – 8 měsíců
  • nad 55 let věku – 11 měsíců

Rozhodující pak je věk, který měl žadatel v době, kdy si podal žádost o podporu. Pokud je věková hranice překročena až v průběhu vyplácení podpory v nezaměstnanosti tak se to již nezohledňuje.

Kolik je podpora v nezaměstnanosti

To, kolik je podpora v nezaměstnanosti, záleží především na tom, jaké měl žadatel příjmy z posledního zaměstnání. Pokud žadatel nepracoval (a splňuje podmínku náhradní doby), pak se výše podpory v nezaměstnanosti odvíjí od průměrné mzdy v ČR.

Výše podpory v nezaměstnanosti také není stejná po celou dobu, co na ni má žadatel nárok. Zákon rozlišuje následující výši podpory v nezaměstnanosti:

  • První dva měsíce = 65 % z průměrné čisté mzdy z posledního zaměstnání
  • Další dva měsíce = 50% z průměrné čisté mzdy z posledního zaměstnání
  • Zbytek doby = 45% z průměrné čisté mzdy z posledního zaměstnání

Pozor ale na další omezení. Pokud je pracovní poměr ukončen dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnance bez „vážného důvodu“ (co jsou to vážné důvody viz níže), pak je podpora v nezaměstnanosti nižší. V takovém případě je po celou dobu vyplácenapouze nejnižší podpora a to ve výši 45%

Dále platí, že pokud má žadatel o podporu v nezaměstnanosti nárok na odstupné, pak po tu dobu, kdy má nárok odstupné, nedostává podporu v nezaměstnanosti. Bohužel je to tak, že nerozhoduje to, jestli žadatel skutečně dostává peníze z odstupného. Stačí jen to, že má nárok na odstupné, aby mu nebyl přiznán nárok na podporu.

Podpora se počítá z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání, nebo posledního vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc, pokud uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával samostatnou výdělečnou činnost.

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy, tj. 13 528 Kč (pro rok 2011).

Podpora v nezaměstnanosti pro OSVČ

Pro OSVČ a nárok na podporu v nezaměstnanosti platí trochu jiná pravidla než pro běžné občany, zaměstnance. Tak zaprvé, podnikatel (OSVČ) se nemůže zaregistrovat na úřadu práce jako nezaměstnaný. To je možné jedině při ukončení podnikání.

Pokud OSVČ ukončí podnikání (musí se jednat o ukončení, ne pouze dočasné pozastavení), pak má nárok na podporu v nezaměstnanosti stejně jako běžný občan. Pokud v průběhu podnikání jako OSVČ odváděl příslušné odvody (dohodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) po dobu 12 měsíců v předchozích 3 letech, pak má OSVČ nárok na získání podpory v nezaměstnanosti.

U OSVČ je výše podpory v nezaměstnanosti stanovena dle posledního vyměřovacího základu pro odvod pojištění.

Podpora v nezaměstnanosti po mateřské nebo rodičovské

Jak jsou na tom s podpornou v nezaměstnanosti ženy a matky po skončení rodičovské dovolené? Ve většině případů mají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Během mateřské nebo rodičovské dovolené je většina žen zaměstnána u předchozího zaměstnavatele. Je ale poměrně hodně případů, kdy je pracovní poměr ukončen ještě v průběhu rodičovské dovolené nebo ihned po jejím končení.

V takovém případě může být nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud žena v uplynulých 3 letech vůbec nepracovala a byla jen doma s dítětem, tak i tak má nárok na podporu. Celodenní péče o dítě se totiž započítává jako náhradní doba.

V případě, že žena po skončení rodičovské dovolené nedopracuje ani jeden den, pak se výše podpory v nezaměstnanosti počítá na základě průměrné mzdy v ČR. Tato podpora v nezaměstnanosti je tedy poměrně hodně nízká:

  • První dva měsíce je to 15% průměrné mzdy = tj. 3498,60 Kč v roce 2011
  • Druhé dva měsíce je to 12% průměrné mzdy = tj. 2798,88 Kč v roce 2011
  • Po zbytek doby je to 11% průměrné mzdy = tj. 2565,64 Kč v roce 2011

Podpora v nezaměstnanosti pro studenty

Pokud si student po skončení střední školy nebo skončení vysoké školy nenajde práci, s nárokem na podporu je to špatné. Doba strávená ve škole nebo přípravou na budoucí zaměstnání se totiž nezapočítává do nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Student střední nebo vysoké školy tak může mít nárok na podporu v nezaměstnanosti pouze v případě, že během školy pracoval a má tak odpracováno alespoň 12 měsíců za poslední 3 roky. Mnoho studentů sice hlavně během prázdnin absolvuje, různí brigády, ale většinou se jedná jen o práci na dohodě u provedení práce (DPP). Tento typ práce ale nezakládá povinnost odvádět důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Takže práce na DPP se nezapočítá při žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Jediná možnost, jak mohou studenti získat peníze od státu v nezaměstnanosti je podpora při rekvalifikaci. Pokud student, které je bez práce a nemůže najít novou, absolvuje některý z rekvalifikačních kurzů pořádaných úřadem práce, má nárok na podporu při rekvalifikaci, která je v podobné výši, jako podpora v nezaměstnanosti.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *